Bišonek
Není pochyb, že v dávné minulosti existovali malí psíci s kadeřavou strukturou srsti, která byla velmi často bílá. Jeho existence je také spojována s královnou Nilu Kleopatrou, doložitelná kresbami či náčrty z té doby. Dále se stopy těchto psíků ubírají přes středověk a v době renesance se stávají vyvolenými francouzských a italských šlechtických dvorů. Ať je již původ bišonka jakýkoli, po období velké obliby u šlechty se po začátku Francouzské revoluce stal psem ulice. Díky své šťastné nekonfliktní, veselé a komediantské povaze se stal oblíbeným psem flašinetářů, kejklířů a svými kousky bavil diváky při cirkusových vystoupeních. Začalo se jim říkat "psi flašinetářů z Barbery" a byli popisováni, jako "živí, inteligentní, ovladatelní a citliví ke komukoliv, s kým se spojili". Stali se prý i dokonce průvodci nevidomých. Pravděpodobně kvůli svým povahovým vlastnostem nevymizeli bišonci tehdy ze světa, aby se po první světové válce dočkali znovuobjevení.
Po první světové válce se několik nadšenců ve Francii a Belgii pokusilo obnovit bývalou slávu bišonků, a to právě s těmito potomky cirkusových psů. Nebyl to lehký úkol, ale podařil se a byl dokonce vytvořen i standard plemene. Oficiální standard plemene byl přijat 15.3.1933. Sestavila jej prezidentka toy plemen paní Bouctovagneiz spolu s přáteli belgických plemen. Nicméně o názvu plemene rozhodla paní Denise Nizet de Leemans z výboru pro plemenné standardy FCI podle toho, jak vypadá. Bichon frisé (malý chmýřovitý pes).
Novodobá historie
Obě světové války nebyly laskavé k lidem, natož ke zvířatům, a tak těžce poznamenaly chov bišonků a chov ostatních plemen vůbec. Trvalo dlouho než se podařilo sjednotit trosky chovného materiálu a připravit půdu pro obnovu plemene. V době první a druhé světové války a těsně po nich se vždy našlo pár nadšenců, kterým toto plemeno učarovalo a nedovolili, aby se dostalo do skutečné fatální krize. Naštěstí vždy existovalo dost silných, zdravých a typických jedinců, na kterých se mohl chov znovu obnovit. Vezme-li se v úvahu jejich neuvěřitelná vitalita, hravost, veselost, klaunovství a nesmírně milá povaha, nelze se divit, že bišonci velmi rychle a závratnou rychlostí získali na popularitě po celém světě. Největší zásluhu na tom má Amerika, kam byl první bišonek dovezen již v padesátých letech a brzy následovaly další importy. V této zemi bišonci ihned získali na obrovské popularitě. S kvantitou se vzmáhala i kvalita a bišonci slavili obrovský boom po celých Spojených státech. Postupně se exteriérově odlišili od svých dalších příbuzných. Měli kratší tělo na vyšších nohách a delší krk. To vše zdůraznil nový sestřih plemene. Vynikla kulatá hlava, se sněhově bílou srstí kontrastovaly tmavé, černě orámované oči a černě pigmentovaná nosní houba. Dohromady to vytvářelo roztomilý a sladký výraz obličeje, kterému začali Američané říkat "hello’s" . Z bišonků se rázem stali velice atraktivní a tím i žádaní psi.
Okolní svět je začal znovu objevovat. První exporty z Ameriky se v roce 1970 podařilo získat Japonsku. Do Evropy se tento "americký" typ bišonka vrátil přes Anglii v roce 1973, Švédsko v roce 1976, a další skandinávské země (v současné době jsou absolutní špičkou jak v kvalitě exteriéru, tak střihové úpravě). Následovaly importy do Holandska, Německa a Švýcarska, a později do Belgie a Francie, kde však "američtí bišoni" splynuli s evropským tipem. Do Austrálie se bišonek dostal v roce 1976 a na Nový Zéland o rok později.
Komentáře
Přehled komentářů
Měla jsem skoro 16,5 let pejska, ale bohužel
oslepl a měl problémy, museli jsme ho nechat
utratit. Ráda bych si pořídila jiného pejska.
Pejsek se jmenoval Kikin, byl fajn. Moc mi chybí.
Srazy Pejsku - www.PsiLaska.cz
(Daniel, 31. 8. 2009 13:52)Ahooojky, Rád bych Vás pozval do Království Pejskařů na http://www.PsiLaska.cz , kde si ve velkém organizujeme psí srazy. Určitě tam poznáte spoustu nových kamarádu :-) A nejen psích :-) Budeme se tesit :-)
pejsek
(Jitka Výborná, 6. 8. 2010 19:29)